Předseda ČRS Karel Mach a jednatel Roman Heimlich se setkali s vrchním ředitelem sekce ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí Michalem Servusem a ředitelem odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Janem Šímou. Hlavním projednávaným tématem byli rybožraví predátoři, dále malé vodní elektrárny či nastavení další spolupráce do budoucna.
Předseda ČRS Karel Mach a jednatel Roman Heimlich opět upozornili MŽP, že predace ryb ze strany rybožravých predátorů má obrovské dopady nejen na stavy populací ryb v rybářských revírech, ale samozřejmě i s tím související přirozenou reprodukci ryb a dostupnost generačních ryb pro účely odchovu násady. ČRS vyčísluje ztráty v důsledku predace rybožravých živočichů na cca 100 mil. Kč ročně.
Z hlediska dopadů přetrvává vliv kormorána velkého a možné zásahy k omezení jím působených škod (povolení odlovu) jsou nadále administrativně složité. MŽP sdělilo, že v případě kormorána velkého je pro povolení odchylného postupu podle § 5b zákona o ochraně přírody a krajiny využívána forma opatření obecné povahy. MŽP vydalo tato opatření pro Jihomoravský, Jihočeský kraj a pro části Středočeského a Pardubického kraje a nyní (v rámci tzv. invazní novely zákona o ochraně přírody) došlo k přesunu kompetence k povolení odchylného postupu formou opatření obecné povahy z MŽP na krajské úřady, čímž došlo k zvýšení administrativní kapacit.
![]() |
![]() |
Již neúnosné a stále narůstající jsou také dopady související s vydrou říční, která se vyskytuje již na celém území a z pohledu rybářství ovlivňuje nepříznivě především snahu o zachování populací reofilních druhů ryb – to považuje ČRS za nutné neprodleně řešit. V případě vydry vrchní ředitel Michal Servus zmínil, že situace nelze zcela srovnávat s kormoránem, kde hlavní dopady působí tažní jedinci z Pobaltí a severu Evropy, ale souhlasí, že je nutné přístup společně diskutovat. Z legislativního hlediska je při tom nutné mít na zřeteli, že i když se populace vydry obnovila a pokrývá dnes celé území ČR, je vydra stále chráněná dle předpisů EU (v rámci směrnice „o stanovištích“) a její ochranu, zařazení mezi zvláště chráněné druhy nelze omezit, dokud nedojde ke změnám na úrovni EU.
Český rybářský svaz trvá na tom, že EU legislativa v určitých případech umožňuje povolení výjimek (jak z důvodu ochrany ostatních druhů, tak prevence závažných škod) a ČRS tak považuje za zcela nezbytné postup uplatnit a alespoň v určitých oblastech populaci vydry regulovat. Vrchní ředitel Michal Servus požádal ČRS o identifikaci konkrétních míst, kde je potřeba nalezení řešení z pohledu ČRS prioritní. S ohledem na podmínky povolení případných výjimek dle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny je při tom na tocích (v revírech) relevantní zejména důvod „ochrany (jiných) živočichů“ a tedy případy, kdy je ohrožen genofond populací ryb atp.
![]() |
![]() |
V posledních letech narůstá také početnost morčáka velkého, který místy naprosto zdecimoval populace lipana, pstruha obecného a drobnější reofilní druhy ryb (např. jelec proudník či střední ročníky druhů dorůstajících větších velikostí (např. jelec tloušť). V případě morčáka velkého MŽP nabídlo poskytnutí informací o aktuálním výskytu druhu na základě údajů z Nálezové databáze ochrany přírody spravované AOPK ČR. Po předložení těchto údajů dále ČRS a MŽP budou vést diskuzi nad managementem tohoto z pohledu rybářství ve volných vodách velice problematického druhu a možnostech povolení výjimek za účelem omezení dopadů.
![]() |
![]() |
Velkým problémem jsou dlouhodobě také malé vodní elektrárny (MVE). ČRS zastává názor, že MVE jsou katastrofickým scénářem pro české vodní toky. Způsobují ztrátu proudnosti, kolísání průtoků, vysychání a vymrzání potravy, deficity kyslíku, ztrátu možnosti migrace, životního prostoru, úkrytů i trdlišť. Pravidelné je také nedodržování stanovených minimálních zůstatkových průtoků ze strany MVE. Vrchní ředitel Michal Servus ocenil, že ČRS je aktivní v řadě případů, které se týkají výstavby či obnovy vodních elektráren s tím, že zde je jistě další prostor, ať již jde o účast ČRS ve správních řízeních nebo řešení případů nesprávného provozu a související nečinnosti vodoprávních orgánů atp. ČRS tuto spolupráci vítá, vodní elektrárny jsou často lokalizovány ve velmi cenných lokalitách z hlediska výskytu nedostatkových druhů ryb.
Předseda ČRS Karel Mach a vrchní ředitel Michal Servus si potvrdili zájem na další spolupráci MŽP a ČRS, vzájemném informování a řešení témat diskutovaných konkrétně v rámci jednání.
Věříme, že v projednávaných oblastech podaří dát věci do pohybu směrem ke zlepšení životních podmínek ryb v českých vodách.
Převzato: Za ČRS Lukáš Mareš