Předseda ČRS Karel Mach a jednatel Roman Heimlich se setkali s vrchním ředitelem sekce ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí Michalem Servusem a ředitelem odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Janem Šímou. Hlavním projednávaným tématem byli rybožraví predátoři, dále malé vodní elektrárny či nastavení další spolupráce do budoucna.

Předseda ČRS Karel Mach a jednatel Roman Heimlich opět upozornili MŽP, že predace ryb ze strany rybožravých predátorů má obrovské dopady nejen na stavy populací ryb v rybářských revírech, ale samozřejmě i s tím související přirozenou reprodukci ryb a dostupnost generačních ryb pro účely odchovu násady. ČRS vyčísluje ztráty v důsledku predace rybožravých živočichů na cca 100 mil. Kč ročně.

Z hlediska dopadů přetrvává vliv kormorána velkého a možné zásahy k omezení jím působených škod (povolení odlovu) jsou nadále administrativně složité. MŽP sdělilo, že v případě kormorána velkého je pro povolení odchylného postupu podle § 5b zákona o ochraně přírody a krajiny využívána forma opatření obecné povahy. MŽP vydalo tato opatření pro Jihomoravský, Jihočeský kraj a pro části Středočeského a Pardubického kraje a nyní (v rámci tzv. invazní novely zákona o ochraně přírody) došlo k přesunu kompetence k povolení odchylného postupu formou opatření obecné povahy z MŽP na krajské úřady, čímž došlo k zvýšení administrativní kapacit.

Již neúnosné a stále narůstající jsou také dopady související s vydrou říční, která se vyskytuje již na celém území a z pohledu rybářství ovlivňuje nepříznivě především snahu o zachování populací reofilních druhů ryb – to považuje ČRS za nutné neprodleně řešit. V případě vydry vrchní ředitel Michal Servus zmínil, že situace nelze zcela srovnávat s kormoránem, kde hlavní dopady působí tažní jedinci z Pobaltí a severu Evropy, ale souhlasí, že je nutné přístup společně diskutovat. Z legislativního hlediska je při tom nutné mít na zřeteli, že i když se populace vydry obnovila a pokrývá dnes celé území ČR, je vydra stále chráněná dle předpisů EU (v rámci směrnice „o stanovištích“) a její ochranu, zařazení mezi zvláště chráněné druhy nelze omezit, dokud nedojde ke změnám na úrovni EU.

Český rybářský svaz trvá na tom, že EU legislativa v určitých případech umožňuje povolení výjimek (jak z důvodu ochrany ostatních druhů, tak prevence závažných škod) a ČRS tak považuje za zcela nezbytné postup uplatnit a alespoň v určitých oblastech populaci vydry regulovat. Vrchní ředitel Michal Servus požádal ČRS o identifikaci konkrétních míst, kde je potřeba nalezení řešení z pohledu ČRS prioritní. S ohledem na podmínky povolení případných výjimek dle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny je při tom na tocích (v revírech) relevantní zejména důvod „ochrany (jiných) živočichů“ a tedy případy, kdy je ohrožen genofond populací ryb atp.

V posledních letech narůstá také početnost morčáka velkého, který místy naprosto zdecimoval populace lipana, pstruha obecného a drobnější reofilní druhy ryb (např. jelec proudník či střední ročníky druhů dorůstajících větších velikostí (např. jelec tloušť). V případě morčáka velkého MŽP nabídlo poskytnutí informací o aktuálním výskytu druhu na základě údajů z Nálezové databáze ochrany přírody spravované AOPK ČR. Po předložení těchto údajů dále ČRS a MŽP budou vést diskuzi nad managementem tohoto z pohledu rybářství ve volných vodách velice problematického druhu a možnostech povolení výjimek za účelem omezení dopadů.

Velkým problémem jsou dlouhodobě také malé vodní elektrárny (MVE). ČRS zastává názor, že MVE jsou katastrofickým scénářem pro české vodní toky. Způsobují ztrátu proudnosti, kolísání průtoků, vysychání a vymrzání potravy, deficity kyslíku, ztrátu možnosti migrace, životního prostoru, úkrytů i trdlišť. Pravidelné je také nedodržování stanovených minimálních zůstatkových průtoků ze strany MVE. Vrchní ředitel Michal Servus ocenil, že ČRS je aktivní v řadě případů, které se týkají výstavby či obnovy vodních elektráren s tím, že zde je jistě další prostor, ať již jde o účast ČRS ve správních řízeních nebo řešení případů nesprávného provozu a související nečinnosti vodoprávních orgánů atp. ČRS tuto spolupráci vítá, vodní elektrárny jsou často lokalizovány ve velmi cenných lokalitách z hlediska výskytu nedostatkových druhů ryb.

Předseda ČRS Karel Mach a vrchní ředitel Michal Servus si potvrdili zájem na další spolupráci MŽP a ČRS, vzájemném informování a řešení témat diskutovaných konkrétně v rámci jednání.

Věříme, že v projednávaných oblastech podaří dát věci do pohybu směrem ke zlepšení životních podmínek ryb v českých vodách.

Převzato: Za ČRS Lukáš Mareš