17. 2. 2021 projednal Výbor pro životní prostředí a Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR sněmovní tisk č. 731, který obsahoval pro nás klíčový návrh adaptace nařízení EU o invazních nepůvodních druzích. Váženým čtenářům můžeme již nyní prozradit, že se nám na tomto jednání podařilo obhájit možnost nadále v naší přírodě a krajině využívat hospodářsky cenné druhy, jako jsou například pstruh duhový, siven, nebo amur. Ale nepředbíhejme…
Po předchozí 4 roky hledalo Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství a skupina hospodářů v krajině z řad rybářů, myslivců, lesáků, včelařů, zahrádkářů a mnohých dalších, při společných intenzivních jednáních možnost shody ve věci přístupu k invazním nepůvodním druhům.
ČR v souladu s platnou legislativou EU přijala celounijní seznam zakázaných invazních nepůvodních druhů, zahrnující nyní (po dvou doplněních) celkem 66 druhů rostlin a živočichů. Celý seznam invazních nepůvodních druhů naleznete zde.
Pro zde vyjmenované druhy platí zákaz jejich dovozu a převozu v rámci EU, uvádění na trh, zákaz držení, chovu, přepravy, rozmnožování a vypouštění do volné přírody a další opatření a omezení (z našich druhů ryb se týká především střevličky východní, tzv. pseudorasbory a slunečnice pestré).
Následně se ale „rozhořel boj“ o tzv. národní seznam invazních nepůvodních druhů přezdívaný trefně také jako „seznam smrti“, který je pro členské státy EU nepovinný. Bohužel se ukázalo, že zde nepanuje shoda na tom, co to vůbec je invazní nepůvodní druh, a v návrhu tohoto seznamu figurovaly u nás poměrně běžné a dlouhodobě hospodářsky využívané druhy živočichů a rostlin, jako jsou třeba řepa obecná cukrovka, slunečnice topinambur, ořech, akát, nebo kaštan, z živočichů pak například amur bílý, pstruh duhový, siven americký, muflon, kamzík, koza bezoárová a další (navrhovaný seznam naleznete níže, v přiloženém dopise, určeném poslancům). Protože hrozilo, že se tento národní seznam stane počátkem jakéhosi honu na čarodějnice, který bude doprovázet stěží představitelná administrativní zátěž, drakonické sankce, pokuty za výskyt těchto druhů, a významné omezení hospodaření v krajině s druhy uvedenými na zmiňovaném seznamu, rozhodla se dotčená ministerstva za přispění hospodářů v krajině tuto cestu definitivně opustit a využít pro regulaci invazních nepůvodních druhů nástrojů, které byly nastaveny v rámci novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny a složkových zákonů (lesní zákon, vodní zákon, zákon na ochranu zvířat proti týrání, zákon o myslivosti, zákon o rybářství, zákon o rostlinolékařské péči).
 |
Finální znění dohody a způsob implementace do jednotlivých složkových zákonů se rodil velmi dlouho a dosažený křehký kompromis byl přijat za cenu určitých ústupků všech jednajících stran. Zdálo se tedy, že vše je konečně na dobré cestě ku spokojenosti všech.
Jenže, nikdy neříkejme nikdy! Při projednávání konečného návrhu na půdě Poslanecké sněmovny se navzdory všem předchozím jednáním a dosaženému konsensu objevily škodlivé a kontraproduktivní pozměňovací návrhy z řad některých poslanců, které volaly po omezením hospodaření s pstruhem duhovým, amurem, modřínem, douglaskou, jelenem sikou, atd. a především po zavedení onoho dříve zavrženého „národního seznamu“.
S ohledem na všechno dříve vynaložené úsilí, na všechny ty tuny potu a krve, jsme se s tímto seznamem rozhodně nehodlali ztotožnit, a o skutečném stavu věci jsme informovali poslance prostřednictvím dokumentu, jehož znění si můžete přečíst v příloze níže pod tímto článkem.
Zúčastnili jsme se obou klíčových zasedání, a to jak na půdě Výboru pro životní prostředí (on-line), tak na půdě Zemědělského výboru (prezenčně). V rozhodující chvíli hájil předseda ČRS, doktor Mach, společný návrh MŽP, MZe a hospodářů v krajině proti pozměňovacímu návrhu předsedkyně Balcarové (Piráti). Také doktor Straka za ČMMJ plně využil přidělených 2 minut, kdy stručně a jasně deklaroval, že národní seznam je dle oficiálních statistik EU zaveden jen v 8 zemích z 27 tj. méně než 30% států EU, a že invazní druhy je možné regulovat i bez existence národního seznamu, což mj. ukázal i projekt likvidace invazního bolševníku prováděný za 200 milionů Kč v Karlovarském kraji v letech 2010 – 2012, tedy dávno před zavedením nařízení EU a před existencí jakýchkoliv seznamů invazních druhů.
S podporou většiny přítomných poslanců se nám podařilo zvítězit na celé čáře. Nebezpečné pozměňovací návrhy byly nekompromisně smeteny ze stolu, a je zjevné, že po negativních stanoviscích hospodářů v krajině, MŽP, MZe a obou sněmovních výborů již padly pod stůl. Druhé čtení této komplexní a velké „invazní novely“ zákona o ochraně přírody, mysliveckého, rybářského a lesního zákona aj. Sněmovna projedná na březnovém zasedání. Pokud vše stačí projít i třetím čtením a Senátem, tak nová úprava našich oborových zákonů začne platit zřejmě během druhého pololetí tohoto roku.
Oceňujeme přístup obou dotčených ministerstev, tedy Ministerstva zemědělství pod vedením pana ministra Tomana, a stejně tak ministerstva životního prostředí, které v současné době řídí pan ministr Brabec.
Na závěr tohoto úspěšného legislativního „maratonu“ děkujeme také všem ostatním, kteří přispěli k záchraně a zachování všech našich hospodářských významných nepůvodních druhů živočichů a rostlin a přejeme
Petrův zdar, Myslivosti zdar či jen zdar!
KOLEKTIV AUTORŮ ČRS A ČMMJ
Dopis, adresovaným poslancům před zasedáním výborů:
